Věda a technika: Kříženec vlaku a autobusu

Idea hybridu autobusu a vlaku není nová. V roce 1932 se o její realizaci pokoušeli britští technici. V období před druhou světovou válkou se takové vozidlo snažili zkonstruovat v Německu, Japonsku a v Austrálii. Všude neúspěšně. Příčin nezdaru bylo hodně - od toho, že samotné přepravní vlakovozidlo bylo neúnosně drahé, až po problémy s dlouhou přestávkou v cestě způsobenou výměnou železničních kol za silniční a obráceně. Také bezpečnost jízdy nebyla nejlepší. V roce 2004 udělali velký pokrok Japonci - společnost JR Hokkaido Railway Company veřejně oznámila, že vyvinula dvourežimní dopravní prostředek Dual Mode Vehicle (DMV). Dále tato společnost oznámila, že jej v dubnu 2007 hodlá nasadit do normálního přepravního provozu. Jeho první trasa ovšem bude zatím jen turistická, a to z Hamakoshimizu do Mokoto na ostrově Hokkaido. DMV při ní ujede jedenáct kilometrů po kolejích a jedenadvacet po silnici.

V DMV vozidle se nachází 25 míst k sezení a pohání jej motor, který existuje v benzinové i diesel variantě. Má zadní pohon kol, a to jak na silnici, tak při jízdě po kolejích. Jako autobus dosahuje rychlosti 60 km/h. Pro jízdu po železnici je vybaven čtyřmi ocelovými koly, která se vysouvají při přejezdu na koleje.

Změna provozního režimu trvá 10 až 15 vteřin. Autobus vjede na koleje v místě, které je pro ten účel speciálně vybudováno. Přesnost nájezdu zajišťují horizontální naváděcí válečky, které se na koleje vysunou jako první, nejdřív z přední a pak i ze zadní části podvozku DMV, a po úspěšném „nakolejení“ se opět zasunou. Mezitím se začínají vysouvat zcela běžná železniční kola a přední silniční se nadzdvihují nad terén. Zadní silniční zůstávají na svém místě, a tak DMV jede po kolejích jakoby na šesti kolech. Při sjezdu vše probíhá stejně, jen v opačném pořadí. DMV rovněž vyniká v nízké spotřebě a v požadavcích na snadnou údržbu.

DMV využívá již existující železniční a silniční síť. Jediné, co potřebuje zvlášť vybudovat, jsou ona místa, která mu umožní přechod ze silnice na koleje.Výhodou tohoto přepravního prostředku je jeho adaptabilita - dojede všude a náklady na jeho provoz se zdají být velmi přijatelné, takže by se mohl vyplatit zvláště tam, kde by samostatně fungující železniční a autobusová přeprava prodělávala - například v krajích, kde je řada vesnic s malým počtem obyvatel a vypravovat tam vlaky se nevyplatí.