pondělí, února 26, 2007

Stavba obřích dalekohledů má zelenou

TMTZdá se, že současným trendem v astronomii je plánovat stavbu obrovských pozemských dalekohledů. Obří dalekohledy by totiž umožnily fantastické věci, např. přímé pozorování exoplanet a spektrální výzkum jejich atmosfér, výzkum supermasivních černých děr či pozorování velmi mladých galaxií...

Velmi zajímavá je studie 30 metrového dalekohledu, kterou vypracovaly Kalifornské univerzity. Tento projekt je znám jako TMT (Thirty meter telescope, či The California Extremely Large Telescope - CELT). Dalekohled by měl stejný typ montáže (Ritchey-Chrétien) jakou má současný největší dalekohled Keck. Pokud se podaří projekt dokončit, pak bude dalekohled TMT schopen pořizovat fotografie s rozlišením 12krát lepším než Hubblův kosmický teleskop (HST)!

E-ELTNejvíce ambiciózní návrh zveřejnila Evropská jižní observatoř (ESO), která odsouhlasila zahájení projektu „Evropský extrémně velký teleskop“ (E-ELT). Původně chtěli Evropané dokonce postavit 100m dalekohled, ale po uvědomění si všech možných potíží projekt přehodnotili a výsledkem bude stavba dalekohledu o průměru primárního zrcadla 42 m. Zvládne-li ESO stavbu E-ELT (dokončen by měl být v roce 2017), pak je velká šance, že bude postaven i původně plánovaný 100m obří dalekohled OWL. Stavba dalekohledu začne za tři roky a bude celkem stát asi 800 milionů euro.


adaptivní optika Pozorování oblohy velkým dalekohledem kazí neklidná zemská atmosféra (kvůli ní je omezena maximální rozlišovací schopnost dalekohledu na asi 1''). Naštěstí existuje způsob, jak rapidně snížit rušivý vliv atmosféry - adaptivní optika, její princip spočívá zhruba v tom, že dalekohled je vybaven silným laserem, který ionizuje ve výšce asi 90 km v atmosféře sodíkové plyny, tím vzniká vedle pozorovaného objektu "umělá hvězda" a porovnáním pozorovaného objektu s touto "umělou hvězdou" počítače vyhodnotí rušivý vliv atmosféry, a na základě toho se upraví tvar segmentových zrcadel. Tento složitý proces zaručí, že velké dalekohledy mohu mít mnohem lepší rozlišovací schopnost než Hubblův vesmírný dalekohled!

E-ELT bude mít alt-azimutální montáž. Primární zrcadlo o průměru 42 metrů nebude jednolité, ale bude se skládat z 906 šestiúhelníkových dílů o průměru 1,45 m. Sekundární zrcadlo bude mít průměr minimálně 6 metrů. Třetí zrcadlo o průměru 4,2 metrů nasměruje světlo do systému adaptivní optiky, složeného z dalších dvou zrcadel. Čtvrté zrcadlo o průměru 2,5 metrů bude podepřeno více než 5000 pohyblivými členy (aktuátory), schopnými měnit tvar zrcadla 1000x za sekundu. Finální korekci obrazu provede zrcadlo o průměru 2,7 metrů.

Kde bude dalekohled stát není ještě rozhodnuto uvažuje se o Jižní Africe, Chile, Maroku a Antarktida. Ale bude to asi v Chile, kde stojí i VLT (optický interferometr složený z 4 dalekohledů o průměru zrcadla 8,2 m)

Zdroje:
Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk CoJeNového Návštěvní kniha

Žádné komentáře:

 

blogger templates | Make Money Online