Věda a technika: Stále překvapující hvězda Mira

V souhvězdí Velryby (Cet) se nachází pozoruhodná hvězd Omikron Ceti, která je též známa pod jménem Mira. V tuto dobu je pozorovatelná po 23 hodině nad východním obzorem. Tato hvězda nepřestává astronomy překvapovat. Jedná se totiž o první objevenou proměnnou hvězdu, tedy hvězdu která mění pravidelně, či nepravidelně svoji hvězdnou velikost. Pokud by jste tedy chtěli Miru najít na obloze (viz mapka) tak se vám to nemusí vůbec podařit, neboť, jak ubíhá čas, Mira je pozorovatelná pouze v časech, které jsou blízké maximu. Nejbližší maximum nastává 1 - 10.1 2008, pozorovatelná bude pravděpodobně asi 1.5 měsíce před a až 3 měsíce po tomto datu. Průměrná perioda je 332 dnů.

Mira byla objevena v roce 1596 holandským knězem a astronomem Davidem Fabriciem. Objev způsobil malou revoluci v astronomii - byla podkopána doktrína, že hvězdy jsou stálé a že se nemění. Záhadnou hvězdu pojmenoval v roce 1662 Johannes Hevelius - Mira znamená podivná.

Mira se jako většina hvězd ve vesmíru nevyskytuje sama. Jejím průvodcem je malá velmi hustá hvězda, bílý trpaslík, na který se přelévá velké množství hmoty od Miry, která je ve stádiu rudého obra; tento rudý obr pulzuje, mění svůj poloměr a povrchovou teplotu, což je příčinou toho, že Mira je proměnná hvězda. Bílý trpaslík oběhne Miru jednou za 400 let. V roce 1996 se na Miru zaměřil Hubblův vesmírný dalekohled (HST) a bylo to podruhé v historii, co HST pořídil snímek disku hvězdy.

Nejpřekvapivější objev byl ale učiněn v tomto roce. Satelit NASA Galaxy Evolution Explorer (GALEX) objevil dlouhý ( 13000 světelných let!), jako by kometární chvost, který se táhne za Mirou. Mira, která je od nás vzdálena asi 420 světelných let, se velmi rychle pohybuje prostorem (130 km/s), její chvost, zářící pouze v ultrafialovém světle, je následkem jejího pokročilého vývoje, kdy hvězdy ztrácejí obrovské množství hmoty a nezadržitelně se blíží ke svému konci (finálním stádiem bude, podobně jako u našeho Slunce, bílý trpaslík).

Animace