pátek, prosince 21, 2007

Od Zénóna k nekonečným řadám

Mezi nejznámější antické paradoxy patří paradox Achilla a želvy. Tento paradox spolu s dalšími vyslovil v pátém století před naším letopočtem Zénón z Eleje. Chtěl tím dokázat především nemožnost pohybu.

Paradox Achilla a želvy spočívá v následujících úvahách. Achilles má závodit s želvou ve sprintu na 100 m. Protože je Achilles desetkrát rychlejší než želva, dostane želva desetimetrový náskok. Závod je odstartován a Achilles začíná želvu dohánět. Achilles uběhne 10 m a dostane se do místa, z něhož startovala želva. V tento okamžik urazila želva již jeden metr, takže má před Achillem náskok jednoho metru. Achilles uběhne tuto vzdálenost, ale želva je stále napřed, nyní o 1/10 m. Ve chvíli, kdy Achilles dosáhne i tohoto bodu, je želva o 1/100 m před ním. A tak dále až do nekonečna. Náskok želvy se sice stále zmenšuje, ale želva pořád vede, a tedy Achilles nemůže tento závod vyhrát.

O podobných úvahách, o podstatě prostoru, času a pohybu, debatovala spousta filozofů, ale definitivně byly tyto myšlenkové postupy, které měly dokázat nemožnost pohybu, vyvráceny až s nástupem matematické analýzy v devatenáctém století, která dokázala korektně zadefinovat a pochopit pojem nekonečno.

Tak například výše zmíněný Zénónův paradox byl vyřešen následovně. Náskok želvy před Achillem tvoří klesající posloupnost:
Tedy řešení tohoto paradoxu souvisí zřejmě s nekonečným součtem
kde tři čtečky znamenají, že se sčítá až do nekonečna. Takovéto výrazy se nazývají nekonečné řady a značí se ∑ . V našem případě nekonečný součet lze zapsat jako
Numericky nemůžeme samozřejmě všechny členy řady sečíst, ale můžeme tak získat takzvané částečné součty, které tvoří posloupnost tzv. částečných součtů, která hraje v teorii nekonečných řad velmi důležitou roli. Vraťme se k našemu nekonečnému součtu. Nabízí se zásadní otázka může mít nekonečná řada čísel konečný součet. Antičtí filozofové si mysleli, že ne, a proto byl pro ně závod Achilla se želvou paradoxem.

Zkusme ale vynásobit součet S deseti získáme tak následující nekonečný součet
A nyní obě rovnice odečtěme a získáme tak rovnost
Tedy nekonečná číselná řada má konečný součet, S= 11,11111111111111111 . Jinak řečeno Achilles dohoní želvu přesně po 11 a 1/9 metrech.

Zdroje a další informace

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Odporuje logice.
Když Zénón uběhl 10 m, byl on vzdálen od počátečního bodu 10 m zatímco želva 11 m. Až Zénón uběhne dalších 10 m, bude on vzdálen od počátečního bodu 20 m a želva 12 m. Zénón tedy bude 8 m před želvou. Nekonečno se do toho vůbec míchat nemusí.

filmy řekl(a)...

Tady jde o posloupnost náskoku želvy před Achillem, a ta je nekonečná.

Anonymní řekl(a)...

Jenom je smutný, že pochopení takový banality trvalo přes 2200 let....

Unknown řekl(a)...

:( a ja to nepohopim asi nikdy :/ porad mi neni jasny jak neco nekonecneho muze mit konecny vysledek v podobe cisla :(

Anonymní řekl(a)...

Samozřejmě jde zde o neadekvaci logických postulátů a aplikované matematiky - v určitém bodě v rovnici bylo nekonečno zredukováno. 0,11111111111111111 x 9 je pochpitelně 0,99999999999999999 a ne 1 !!

 

blogger templates | Make Money Online